Jak vidí kraj vysokoškoláci?

Jaký mají studenti vztah ke Zlínskému kraji? Co považují za jeho silné a slabé stránky? Plánují po studiích v kraji žít a pracovat? To jsou příklady otázek, na něž hledal odpověď výzkum realizovaný Technologickým inovačním centrem Zlín. Zapojilo se do něj celkem 1 766 respondentů rozdělených do dvou kategorií. V jedné byli studenti ze všech z fakult zlínské univerzity s trvalým bydlištěm mimo Zlínský kraj, v druhé pak mladí lidé z našeho kraje navštěvující vysokou školu v jiném regionu. 

„Cílů, které jsme sledovali, bylo více. Zajímalo nás také to, proč si studenti zvolili právě Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně či proč naopak zamířili jinam. V neposlední řadě jsme chtěli zjistit, jaké bariéry pro další život a práci ve Zlínském kraji obě skupiny vidí,“ říká Lenka Hradilová z Technologického inovačního centra Zlín. A jaké jsou výsledky?

Slabé stránky? Nižší mzdy

Téměř dvě třetiny studentů má kladný vztah ke Zlínskému kraji. Více než sedmi procentům studentů UTB (31 respondentů) se kraj zalíbil natolik, že zde po studiích chtějí zůstat žít a pracovat. Také 251 studentů, tedy zhruba každý pátý, studujících mimo Zlínský kraj, mají k regionu tak kladný vztah, že se kvůli životu v něm chtějí po studiích vrátit.

Obě skupiny respondentů mají odlišné názory v problematice silných a slabých stránek kraje. Zatímco studenti navštěvující zlínskou univerzitu hodnotí Zlínský kraj logicky jako místo, kde jsou dobré vzdělávací příležitosti a možnosti (21 procent; 246 odpovědí), studenti studující mimo region vzdělávání označili jako třetí největší slabou stránku (13 procent; 502 odpovědí). Podobně je to s dostupností bydlení, kdy „Zlíňáci“ v dostupnosti bydlení v kraji nevidí problém, ba naopak 12 procent studentů (477 odpovědí) ji označilo jako silnou stránku kraje. Avšak „mimozlínští“ dostupnost bydlení (16 procent, 130 odpovědí) vidí jako největší slabinou ze všech.

„Mezi tři nejslabší stránky kraje patří příjmová úroveň v regionu a možnost pracovního uplatnění, na kterých se shodly obě skupiny dotazovaných. Mezi tři nejsilnější stránky kraje studenti zvolili přírodu a kvalitu životního prostředí a kulturní vyžití a společenský život,“ shrnuje zjištěné skutečnosti Lenka Hradilová.

Praha, Brno, cizina

Dalším motivem bylo zjistit, proč si mladí lidé vybrali vysokou školu ve Zlínském kraji nebo mimo něj.

59 % (796 studentů) se po studiích mimo Zlínský kraj plánuje vrátit, 34 % po absolvování UTB ve Zlíně plánuje zůstat. Nejčastějšími důvody jsou vztah ke kraji nebo obci či mají nebo plánují v regionu založit rodinu. Studenti UTB uvedli jako důvod pracovní možnosti, příležitosti (takřka 20 procent; 73 odpovědí).  Absolventi, kteří nechtějí žít ve Zlínském kraji se nejčastěji plánují přestěhovat do Jihomoravského kraje (42 procent z celku), do Prahy (18,5 procenta z celku) nebo do zahraničí (12 procent z celku). Důvody ke stěhování se do jiného kraje jsou především pracovní možnosti (24,5 procenta z celku), příležitosti v jiném kraji, výše mzdového ohodnocení a benefity (18 procent z celku), a u studentů, kteří nepochází z regionu často hraje roli rodina mimo Zlínský kraj (24 procent).

„Největší motivací, aby studenti po ukončení studií ve Zlínské kraji žili, jsou u obou dotazovaných skupin identické: dobrá pracovní nabídka, uplatnění v oboru, vyšší platové ohodnocení, rodina, kamarádi,“ doplňuje Lenka Hradilová.

Výsledky v kostce

Více než tři čtvrtiny respondentů vyjádřili kladný vztah ke Zlínskému kraji, asi pětina má ke kraji vztah neutrální nebo k němu nemá žádný vztah, a pouhé 1,5 % studentů má k regionu vztah negativní.

Studenti identifikovali silné a slabé stránky kraje, těmi silnými jsou zejména příroda a kvalita životního prostředí, kulturní vyžití a společenský život, bezpečnost v regionu.

Studenti UTB považují za silnou stránku i vzdělávací příležitosti, podmínky pro vzdělávání (21 procent), avšak pouze dvě procenta studentů mimo kraj má stejný názor. Naopak 13 procent respondentů studujících mimo ZLK, vzdělávání v kraji označili jako slabou stránku. Mezi nejslabší stránky kraje očima studentů vysokých škol patří: příjmová úroveň v regionu a možnost pracovního uplatnění.

Podnikat či nepodnikat?

Výzkum se zabýval také tím, do jaké míry studenti vysokých škol podnikají či podnikání plánují. V případě těch žijících mimo Zlínský kraj plná polovina uvádí, že podnikání je neláká teď ani v budoucnu. Na druhou stranu zhruba 11 procent (47 odpovědí) se věnuje podnikání souběžně se studiem. V případě studentů s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji je situace obdobná. O podnikaní jako alternativě neuvažuje takřka 60 procent. Mezi podnikatele se již teď řadí přes 5 procent (72 odpovědí) a další dvě procenta (31 odpovědí) chce podnikat ihned po završení studia.

O výzkumu

Mapování bylo realizováno prostřednictvím dvou dotazníkových online šetření pomocí portálu Survio.com.  Výběr vysokých škol proběhl podle kritéria podílu studentů z přírodovědných a technických oborů, tudíž byly navrhnuty města, kde studuje více než tři procenta studentů těchto oborů s bydlištěm ve Zlínském kraji, tedy Brno, Praha, Ostrava, Olomouc a Pardubice.

Do šetření se zapojilo celkem 1 346 mladých lidí z těchto institucí: České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Pardubice a Vysoká škola báňská v Ostravě. „V druhé etapě ještě dodatečně oslovíme studenty z našeho kraje, kteří navštěvují některé z oborů na Vysokém učení technickém v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci,“ říká analytička Technologického inovačního centra Lenka Hradilová.

Druhý průzkum byl proveden mezi studenty zlínské univerzity s bydlištěm mimo Zlínský kraj. Dotazník nakonec vyplnilo 420 respondentů různých ročníků a oborů ze všech šesti fakult. Pokud jde o místo bydliště, převažovali studenti z okolních regionů – Jihomoravského, Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Oba vytvořené dotazníky musely splňovat několik základních kritérií. Jelikož studenti vyplňovali dotazníky online, všechny otázky byly dostatečně srozumitelné, a také časově nenáročné, vyplňování muselo zabrat maximálně 15 minut. V závislosti na těchto faktech byly vytvořeny dotazníky o 23 otázkách. Podmínkou bylo také to, že studenti UTB ve Zlíně nesměli mít trvalé bydliště ve Zlínském kraji, a naopak studenti studující vysoké školy mimo náš kraj trvalé bydliště ve Zlínském kraji mít museli. „Prioritou bylo především zjistit zájem studentů o působení v regionu po ukončení studií a hlavní důvody, proč ve Zlínském kraji žít, pracovat, a naopak hlavní bariéry, proč v kraji do budoucna nezůstávat či se do regionu nevracet,“ doplňuje Lenka Hradilová. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v listopadu loňského roku.

 

About the author